Postřehy z čerstvě založené nádrže anebo co příště udělat jinak či na co nezapomenout. Tento článek budu postupně aktualizovat dle toho, co se povedlo a co ne, jsou to spíše osobní poznámky.
Přikládám fotku po 4 měsích:
 |
| Nádrž "Asie" po 4 měsích od založení. |
Dno:
Použil jsem písek říční č. 4 - je dostatečně hrubý pro růst rostlin. Jelikož jsem si ale pořídil hejno sekavců, musel jsem pro ně část dna vysypat křemičitým pískem frakce 0,3 mm. Sekavci si ale písek vůbec neoblíbili a raději se prohánějí na hrubším stěrku, kde prohledávají různé skuliny a také se dobře cítí skryti pod listy rostlin :-).Voda:
Poznámka k vodě z hlediska výměny vody a četnosti výměn. V dnešní době boomu rostliných akvárií a aquascapingu se doporučuje měnit vodu každý týden o objemu 15-20%.Já jsem ale základal nádrž ve stylu "low-tech", tzn. bez zbytečných technických zařízených, přídavků CO2, chemie, hnojiv atd. Podle mého názoru ale není nutné v takto založené nádrži měnit vodu tak často, viz další informace. Tohle samozřejmě platí u velkých nádrží (od cca. 150 litrů), které jsou schopny po "nastartování" držet stálé parametry vody a mají dostatečnou kvalitní filtraci.
Po založení nádrže je jistě vhodné vodu měnit častěji - každý týden. Filtr není "zajetý", nefunguje dobře biologická filtrace, tudíž ani v akváriu není správná biologická rovnováha, takže častější výměnou vody pomůžeme k ustálení vhodných podmínek v akváriu.
Později ale po vytvoření "biologické rovnováhy" v akváriu bych vodu měnil pouze jednou za delší časové období než týden, jednou za měsíc. Pokud nepřidáváme do akvária CO2 a další hnojiva, nedochází ani k velkým výkyvům parametrů vody a celý proces "stárnutí vody" a vyčerpání užitných látek je pomalejší a pozvolnější. Rostliny samozřejmě nerostou tak rychle jako u nádrží hnojených CO2, kde ke svému rychlému růstu spotřebují více živin a užitných látek z vody.
Z vlastní zkušenosti to neprospělo mému akváriu, kdy jsem jednou měnil velkou část vody v akváriu cca. 30% v kratším týdenním intervalu. Nejenže se témeř zastavil růst všech rostlin, ale nejvíce byla změna patrná na kryptokorynách. V lepším případě došlo k opadání asi poloviny listů, v horším případě celá rostlina chřadla, objevili se díry v listech viz téma Kryptokorynová nemoc a z roslitny zůstaly pouze kořeny. Pozor pro neznalé, rostlinu určitě nevyhazovat či nepřesazovat. Po ustálení podmínek znovu listy obrašily, ale tato regenerace může trvat až 2 týdny.
Ryby:
Epalzeorhynchos bicolor (Labeo červenoocasé) - krásná, aktivní ryba, ovšem neuvěřitelně teritoriální vůči svému druhu. Po přečtení dosti informací o tomto druhu jsem koupil do 240l AQ 3 kusy (dočetl jsem se, že 1 kus je sám smutný, 2 kusy neustále bojují o teritorium a od 3 kusů je chov lepší/optimální, samozřejmě s dostatečným počtem úkrytů atd.). Chyba, v 240l AQ dostatečně zarostlém i s množstvím úkrytů mezi kořeny 1 nejsilnější kus ovládl celé AQ a zbylé 2 Labea skončili potrhané v rohu. Rozhodl jsem se jeden kus darovat. Zbývajícím 2 kusům se daří mnohem lépe, ikdyž potyčky jsou časté. Uvidím později, jestli až si rozdělí teritoria, potyčky alespoň částečně ustanou...Puntius tetrazona (Parmička čtyřpruhá) - jedna z nejznámějších a nejrozšířenějších akvarijních ryb. Základem mého úspěšného chovu je dostatečně velké hejno, alespoň 7 ryb a více. Parmičky si v hejnu vytvoří "okusovací hierarchii", neustále se prohánějí navzájem, čímž zajisťují "život a ruch" v akváriu. Ale především si už dále nevšímají ostatních rybích spolubydlících, které nechávají v klidu. To byl i můj začátečnický problém, když jsem si pořídil pouze pár parmiček čtyřpruhých, jenž pak "terorizují" zbytek akvária.
Rostliny:
Hygrophila difformis (Mokřanka trojkvětá) - velmi pěkná rostlina, která nevyžaduje speciální parametry vody, ovšem nízká teplota okamžitě zastaví její růst a začnou jí opadávat/hnít listy. A opadají opravdu všechny. V létě při odjezdu na dovolenou (venku 30°C) jsem vypnul topení v AQ a při návratu (venku pouze 15°C) mi klesla teplota v AQ pod 20°C, což způsobilo výše uvedení opadání listů. Po stabilizaci teploty na 24°C se opět rozrostla. Nesouhlasím s údaji, že nejlípe se daří při teplotě 20°C, dle mého názoru potřebuje víc, nejméně 24°C.Blyxa japonica (Blyxa japonská) - vyžaduje velkou intenzitu osvětlení, což v nádrži o hloubce 50cm nelze jednoduše splnit. Bohužel se mi jednotlivé trsy začali rozpadat a z ní nic nezbylo. Ještě poznamenám, že jsem nehnojil CO2. Intenzita osvětlení hodně klesá s hloubkou nádrže a pro pěstování Blyxy v 50cm hlubokém AQ je zapotřebí hodně silného osvětlení.
Cryptocoryne Spiralis (Kryptokoryna spirálovitá) - dle mého názoru nejkrásnější rostlina v akváriu :-). Daří se jí lépe v zastíněných místech, kde je krásně tmavě zelená. Na světlejších místech se barví do červena, tak jako většina rostlin při intenzivnějším světle, ale roste mnohem pomaleji. Ideální místo u mě v AQ bylo stinné místo za kořenem.
Po delší době musím jenom potvrdit, že ve stínu se jí daří mnohem lépe než na přímém světle.
 |
| Cryptocoryne spiralis (kryptokoryna spirálovitá) při částečném zakrytí kořenem roste mnohem lépe a rychleji. |
 |
| Ta samá kryptokoryna na slunném nezastíněném místě je více zbarvena do červena, ovšem roste daleko pomaleji než výše uvedená rostllina. |
Krycí skla:
Jelikož jsem si vyrobil vlastní kryt ze dřeva a nechci, aby mi rychle zplesnivěl či začal hnít (ikdyž je natřen voděodolnou lazurou), rozhodně doporučuji použití krycích skel. Také z důvodů udržení stálé teploty v AQ. Jak vyřešit posunování krycích skel pro krmení a ošetřování akvária? Výborné jsou plastové lišty viz obrázek. |
| Detail plastové lišty na krycí sklo. |
 |
| Už zakrytá nádrž posuvnými skly. |
Topení:
K vytápění 240l AQ jsem pouřídil plně potopitelné 250W topítko. V "normálně" vytápění místnosti je to podle mě předimenzovaná hodnota, stačí 0,5W na 1 litr.V případě dotazů jsem na e-mailu radek.krizka(at)gmail.com. Akvaristice zdar! :-)
