čtvrtek 10. října 2013

Radosti a malé strasti nově založené akvarijní nádrže


Postřehy z čerstvě založené nádrže anebo co příště udělat jinak či na co nezapomenout. Tento článek budu postupně aktualizovat dle toho, co se povedlo a co ne, jsou to spíše osobní poznámky.

Přikládám fotku po 4 měsích:

Nádrž "Asie" po 4 měsích od založení.

Dno:

Použil jsem písek říční č. 4 - je dostatečně hrubý pro růst rostlin. Jelikož jsem si ale pořídil hejno sekavců, musel jsem pro ně část dna vysypat křemičitým pískem frakce 0,3 mm. Sekavci si ale písek vůbec neoblíbili a raději se prohánějí na hrubším stěrku, kde prohledávají různé skuliny a také se dobře cítí skryti pod listy rostlin :-).


Voda:

Poznámka k vodě z hlediska výměny vody a četnosti výměn. V dnešní době boomu rostliných akvárií a aquascapingu se doporučuje měnit vodu každý týden o objemu 15-20%.
Já jsem ale základal nádrž ve stylu "low-tech", tzn. bez zbytečných technických zařízených, přídavků CO2, chemie, hnojiv atd. Podle mého názoru ale není nutné v takto založené nádrži měnit vodu tak často, viz další informace. Tohle samozřejmě platí u velkých nádrží (od cca. 150 litrů), které jsou schopny po "nastartování" držet stálé parametry vody a mají dostatečnou kvalitní filtraci.
Po založení nádrže je jistě vhodné vodu měnit častěji - každý týden. Filtr není "zajetý", nefunguje dobře biologická filtrace, tudíž ani v akváriu není správná biologická rovnováha, takže častější výměnou vody pomůžeme k ustálení vhodných podmínek v akváriu.

Později ale po vytvoření "biologické rovnováhy" v akváriu bych vodu měnil pouze jednou za delší časové období než týden, jednou za měsíc. Pokud nepřidáváme do akvária CO2 a další hnojiva, nedochází ani k velkým výkyvům parametrů vody a celý proces "stárnutí vody" a vyčerpání užitných látek je pomalejší a pozvolnější. Rostliny samozřejmě nerostou tak rychle jako u nádrží hnojených CO2, kde ke svému rychlému růstu spotřebují více živin a užitných látek z vody.
Z vlastní zkušenosti to neprospělo mému akváriu, kdy jsem jednou měnil velkou část vody v akváriu cca. 30% v kratším týdenním intervalu. Nejenže se témeř zastavil růst všech rostlin, ale nejvíce byla změna patrná na kryptokorynách. V lepším případě došlo k opadání asi poloviny listů, v horším případě celá rostlina chřadla, objevili se díry v listech viz téma Kryptokorynová nemoc a z roslitny zůstaly pouze kořeny. Pozor pro neznalé, rostlinu určitě nevyhazovat či nepřesazovat. Po ustálení podmínek znovu listy obrašily, ale tato regenerace může trvat až 2 týdny.


Ryby:

Epalzeorhynchos bicolor (Labeo červenoocasé) - krásná, aktivní ryba, ovšem neuvěřitelně teritoriální vůči svému druhu. Po přečtení dosti informací o tomto druhu jsem koupil do 240l AQ 3 kusy (dočetl jsem se, že 1 kus je sám smutný, 2 kusy neustále bojují o teritorium a od 3 kusů je chov lepší/optimální, samozřejmě s dostatečným počtem úkrytů atd.). Chyba, v 240l AQ dostatečně zarostlém i s množstvím úkrytů mezi kořeny 1 nejsilnější kus ovládl celé AQ a zbylé 2 Labea skončili potrhané v rohu. Rozhodl jsem se jeden kus darovat. Zbývajícím 2 kusům se daří mnohem lépe, ikdyž potyčky jsou časté. Uvidím později, jestli až si rozdělí teritoria, potyčky alespoň částečně ustanou...

Puntius tetrazona (Parmička čtyřpruhá) - jedna z nejznámějších a nejrozšířenějších akvarijních ryb. Základem mého úspěšného chovu je dostatečně velké hejno, alespoň 7 ryb a více. Parmičky si v hejnu vytvoří "okusovací hierarchii", neustále se prohánějí navzájem, čímž zajisťují "život a ruch" v akváriu. Ale především si už dále nevšímají ostatních rybích spolubydlících, které nechávají v klidu. To byl i můj začátečnický problém, když jsem si pořídil pouze pár parmiček čtyřpruhých, jenž pak "terorizují" zbytek akvária.

Rostliny:

Hygrophila difformis (Mokřanka trojkvětá) - velmi pěkná rostlina, která nevyžaduje speciální parametry vody, ovšem nízká teplota okamžitě zastaví její růst a začnou jí opadávat/hnít listy. A opadají opravdu všechny. V létě při odjezdu na dovolenou (venku 30°C) jsem vypnul topení v AQ a při návratu (venku pouze 15°C) mi klesla teplota v AQ pod 20°C, což způsobilo výše uvedení opadání listů. Po stabilizaci teploty na 24°C se opět rozrostla. Nesouhlasím s údaji, že nejlípe se daří při teplotě 20°C, dle mého názoru potřebuje víc, nejméně 24°C.

Blyxa japonica (Blyxa japonská) - vyžaduje velkou intenzitu osvětlení, což v nádrži o hloubce 50cm nelze jednoduše splnit. Bohužel se mi jednotlivé trsy začali rozpadat a z ní nic nezbylo. Ještě poznamenám, že jsem nehnojil CO2. Intenzita osvětlení hodně klesá s hloubkou nádrže a pro pěstování Blyxy v 50cm hlubokém AQ je zapotřebí hodně silného osvětlení.

Cryptocoryne Spiralis (Kryptokoryna spirálovitá) - dle mého názoru nejkrásnější rostlina v akváriu :-). Daří se jí lépe v zastíněných místech, kde je krásně tmavě zelená. Na světlejších místech se barví do červena, tak jako většina rostlin při intenzivnějším světle, ale roste mnohem pomaleji. Ideální místo u mě v AQ bylo stinné místo za kořenem.
Po delší době musím jenom potvrdit, že ve stínu se jí daří mnohem lépe než na přímém světle.

Cryptocoryne spiralis (kryptokoryna spirálovitá) při částečném zakrytí kořenem roste mnohem lépe a rychleji.


Ta samá kryptokoryna na slunném nezastíněném místě je více zbarvena do červena, ovšem roste daleko pomaleji než výše uvedená rostllina.


Krycí skla:

Jelikož jsem si vyrobil vlastní kryt ze dřeva a nechci, aby mi rychle zplesnivěl či začal hnít (ikdyž je natřen voděodolnou lazurou), rozhodně doporučuji použití krycích skel. Také z důvodů udržení stálé teploty v AQ. Jak vyřešit posunování krycích skel pro krmení a ošetřování akvária? Výborné jsou plastové lišty viz obrázek.

Detail plastové lišty na krycí sklo.

Už zakrytá nádrž posuvnými skly.

Topení:

K vytápění 240l AQ jsem pouřídil plně potopitelné 250W topítko. V "normálně" vytápění místnosti je to podle mě předimenzovaná hodnota, stačí 0,5W na 1 litr.


 V případě dotazů jsem na e-mailu radek.krizka(at)gmail.com. Akvaristice zdar! :-)